Největšími úkoly každého zastupitelstva jsou obecní finance a územní rozvoj. Na využití financí dohlíží řada státních orgánů a jsou objektivně kontrolovatelné. V územním rozvoji je větší prostor pro subjektivní rozhodování. Proto vyspělá evropská města zpracovala regulační plány, které podrobně popisují, kde může jaký objekt vzniknout. Je to férové prostředí pro všechny. Investoři vědí, do čeho jdou, a občané se nemusí bát, že jim nové vedení radnice přes noc změní kotelnu pod okny na dvanáctipatrový věžák.
Tahle praxe k nám ale zatím bohužel nepronikla. Praha má sice územní plán, ale ten je velmi obecný. Navíc se stalo zvykem pokládat ho za trhací kalendář a nejrůznější změny nebo úpravy byly ještě nedávno na denním pořádku. Developeři vytrvale bojují o přízeň politiků. Praha 11 se v minulosti několikrát pokusila o vytvoření koncepce rozvoje, ale přesto významné projekty, které zde vznikají nebo chtějí vzniknout, z oficiálních materiálů nevycházejí a často jsou s nimi v rozporu. Vzniká tak nekonečný prostor pro korupci a politické tahanice, které nás zdržují od prospěšnější práce.